Otrhaná růže

Otrhaná růže, to jest obraz srdce, Božské Dítko,

jež v oběť všecko dá hoříc prudce pro Tebe, Kvítko!

Čerstvé růže musí oltář Tvojí Lásky okrášlovat,

toužím též, se Tobě - světa přetnout svazky - obětovat.

Svěží, krásná růže ozdobou jest všude Tvou, ó Králi,

růže otrhaná v oheň dána bude, žár ji spálí.

Lístku prostá růže dá se zcela, není jí víc...

Tvou chci, Pane, být. Ať ta prosba smělá letí Ti vstříc!

Každý kráčí směle po lístečkách růže nedbaje jich,

ač okrasou jsou prostou, přec zrak těšit může barva jejich.

Pro Tebe jsem, Ježíši, v oběť život dala všechna léta,

uvadlou jsem růží, jíž vše láska vzala, jež odkvétá...

Pro Tebe chci zemřít, kráso má jediná, v blahém štěstí.

V obětech prožitá každá mně hodina blaho věští.

Pod Tvými dětskými krůčky kéž v světě žiji životem Tvým

a kroky, které Tě vedly na Kalvárii, Ti ulehčím!

sv. Terezie z Lisieux

květen 1897