Kam? A hlavně: kam ne?

V předešlém článku jste se mohli dočíst, kdo pravděpodobně nemá povolání. Musíte věřit, že dotyční představení, kterým jste se svěřili do rukou, mají potřebné znalosti, studium a mají dostatečně toliko zkušeností, aby oni rozhodli, zda povolání máte nebo nemáte. Počítejte tedy s tím, že budete pod drobnohledem a budete vystaveni situacím, které prověří, zda jste vyvoleným jedincem.
V této kapitole bych se ráda dotkla toho, kam byste chodit neměli, které společenství by pro Vás nebylo vhodné. Sama v tomto nemám úplně jasno, ale moje zkušenosti jsou už tak pestré, že se k tomu mohu krátce vyjádřit...
Rovněž jako představení, se i Vy můžete svobodně rozhodovat a do prvních slibů se můžete den ze dne sbalit a odejít stejně, jako totéž mohou udělat představení: můžou Vás den ze dne bez udání důvodů propustit. Musím říct, že tohle se mi zdá být velmi nefér pro obě strany a je lépe, když si navzájem řeknete, kde je zakopaný pes a co jste udělali špatně. Odchod není jednoduchý a pokud Vám na tom záleželo a nikdo Vám nic nezdůvodnil, může to být pro Vás traumatická záležitost. Máte-li z toho šrám na duši, je to Váš problém a musíte si ho nějak vyřešit. Pokud se Vám podařilo složit sliby věčné neboli slavné, je to propustka k tomu, že už v dané řeholi zůstanete navždy. Jen podotýkám, že i tento slib se dá zrušit. Ovšem pokud je mi známo, je to možné pouze ve Vatikánu a je to poměrně zdlouhavý proces. To je informace pro ty z Vás, kteří byste nabyli dojmu, že to přesto, že už jste se kdysi rozhodli a byli připuštěni ke slibům, není Vaše cesta.

KAM?

Řekla bych, že je to buď snadná nebo složitá a zásadní otázka. Někdo zvolí společenství, se kterým se zná z farnosti nebo různých akcí, někoho pošle místní duchovní správce do řehole, kterou zná. Také v tom může hrát roli to, že máte někoho známého, který je v určitém společenství řeholníkem a jdete tedy v jeho stopách.
Těžké to může být pro ty, kteří žádné společenství neznají, ve své farnosti žádné nemají, a proto je to většinou otázka tedy sebrat se a jet a udělat vlastní zkušenost. "Mistře, kde bydlíš?" A Ježíš odpovídá: "Pojďte a uvidíte."
Je dobré se rozhodovat svobodně a pokud se Vám nezamlouvá společenství, které Vám kněz doporučil, do něj nevstupovat. Určitě důležitý je první dojem, který z návštěvy máte.

ROZJÍMAVÉ NEBO ČINNÉ?

Řekla bych, že zásadní je v modlitbě rozlišit, zda Vás přitahuje život v kontemplativním (rozjímavém) nebo činném společenství.
Chcete se modlit, rozjímat a žít život ve skrytosti?
Chcete sloužit, pracovat ve školství nebo zdravotnictví? Lákají Vás misie a komunikace s lidmi?
Je to opravdu důležitá otázka, protože chcete-li se věnovat hlavně modlitbě a vstoupíte do činného společenství, budete trpět tím, že nemáte dostatek prostoru na modlitbu a jiné duchovní disciplíny a jste zatíženi povinnostmi. Takoví lidé si potom většinou stěžují na to, že byli apoštolátem vyrušováni z modlitby, že museli zastávat nějaké funkce a nedokázali spojit modlitbu s činností mimo řeholní dům.
Naopak chcete-li sloužit přímo a pomáhat, není dobré, abyste šli do kláštera s přísnou klauzurou (kde byste nevykonávali žádnou vnější činnost či práci a pokud, tak jen velmi sporadicky) a určitě byste se nestýkali pravidelně s lidmi.
Ať ta nebo ona forma má svá specifika, krásu i nároky.

OTÁZKA SPIRITUALITY

Možná Vás oslovila četba nějaké knihy, životopis některého svatého či světice a máte pocit, že by tohle mohlo být pro Vás, že takto byste chtěli žít. Modlete se za to a zkuste po tom jít.
Možná se Vám líbí nějaký charakteristický prvek a poznáváte se v tom. Může to být studium, chudoba, úcta k Nejsvětějšímu Srdci, rozjímání na hoře, naslouchání u Ježíšových nohou...
Možná máte nějaké konkrétní vzdělání a nechtěli byste ho v budoucím životě opustit. Jste v tom dobří a navíc se hodí pro řeholní život a službu (zdravotní sestra, pečovatelka, učitel, lékař...)
To jsou všechno detaily, které Vám mohou ukázat směr Vaší cesty.

Toto všechno se Vám ale může dokonale zkomplikovat, když zjistíte, že spousta řádů a společenství má společné charakteristické rysy jako je kajícnost, úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, eucharistická úcta nebo úcta k Panně Marii.

Pokud navíc začnete číst o jednotlivých řádech a srovnávat sami sebe s jejich spiritualitou, zjistíte, že přehršel informací (i to, že dnes už každé pořádné společenství má své webové stránky) je Vám spíše ke škodě a jen to zvyšuje Váš zmatek a neschopnost se rozhodnout.

Pak si myslím, že skutečně chybí nějaký Boží zásah nebo byste měli vyhledat někoho, kdo Vám na Vaší cestě pomůže a usnadní Vám rozhodnutí.

KAM ROZHODNĚ NE?

Nechci v žádném případě někomu vnucovat svůj názor, řekněme, že během svého hledání jsem dostala několik varování či upozornění ať už od svých zpovědníků nebo od psycholožky, která působí v řádech. Nehodlám konkrétní společenství jmenovat. Jedná se o jakési společné všeobecné rysy, které vykazují známky toho, že by právě takové společenství nemuselo být pro Vás vhodné. Sama jsem se potom přesvědčila, že je to tak.
Každý ale ať si udělá svůj vlastní úsudek, protože zrovna takové společenství může být Boží vůle pro Vás.

Jedná se o:
- společenství, které je přestárlé - jak sami říkají: "na vymření"
- velmi malá komunita
- společenství, o kterém jste slyšeli nějaké nelichotivé svědectví
- společenství, které sice hlásá, že přijímá nové adepty, avšak není potom ochotné nebo schopné z nějakého důvodu kvalitní formace nebo se uzavřelo do sebe natolik, že už obtížně přijímá nového člověka mezi sebe
- společenství, které nemá povolání (i když to je sporná otázka, protože povolání je obecně málo) a ve kterém nikdo dlouho nevydrží
- společenství, ve kterém cítíte, že vládne divná nálada nebo je v něm něco podezřelého

Obecně Vám mohu nabídnout tuto svou zkušenost:
Pokud se Vám na daném společenství něco nelíbí nebo Vám něco vadí, neklamte sami sebe tím, že si časem zvyknete. Opak je pravdou a taková větší či menší vada na kráse Vám po vstupu do řehole naroste do obřích rozměrů!